"Arménie v kostce"
- Hlavní město: Jerevan, založen v roce 782 př. n. l. a jedno z nejstarších nepřetržitě obývaných měst světa [2]
- Obyvatelstvo: přibližně 2,78 milionu (2023) [3]
- Rozloha: 29 743 km² (11 484 čtverečních mil), nejmenší z bývalých sovětských republik [1]
- Úřední jazyk: arménština, psaná unikátní 38písmennou abecedou vytvořenou v roce 405 n. l. [2]
- Měna: arménský dram (AMD) [1]
- První stát na světě, který v roce 301 n. l. přijal křesťanství jako státní náboženství [2]
Prvním národem, který učinil křesťanství svým státním náboženstvím, nebyl Řím. Nebyla to Řecko ani Egypt. Byla to Arménie – v roce 301 n. l., více než sedmdesát let předtím, než to Theodosius zpřísnil v sousední říši. Arméni jsou od té doby tiše a spolehlivě vždy první.
První křesťanský národ. Tvůrce jedné z mála moderně používaných abeced, kterou nepoužívá žádný jiný jazyk. Domov jednoho z nejstarších nepřetržitě osídlených hlavních měst na Zemi. Arménie je malá, vnitrozemská a vmáčknutá do Jižního Kavkazu mezi Turecko, Gruzii, Ázerbájdžán a Írán. Žije tam přibližně 2,8 milionu lidí. [3] Kdesi mezi třemi a čtyřmi tolik Arménů žije jinde. [2] Jen zřídka narazíte na zemi, jejíž obyvatelé v zahraničí převyšují počtem ty doma – ale Arménie to tak má odedávna, a to ovlivňuje skoro vše, jak se tam člověk cítí.
První křesťanský národ
Rok 301 n. l. Římský císař Diocletianus stále v průmyslovém měřítku pronásleduje křesťany po celém Středomoří. Na arménských vysočinách se král Tiridates III. rozhodne udělat pravý opak. Konvertuje ho Řehoř Osvětitel poté, co – záleží na tom, která verze se čte – buď strávil třináct let v jámě, nebo překonal vážnou duševní chorobu. [2] Ať tak nebo tak, jakmile Tiridates vyjde na světlo, prohlásí křesťanství za oficiální státní náboženství arménského království.
Tím se Arménie stává prvním národem na světě, který tak učinil. Řím ji následoval teprve v roce 380 n. l. za Theodosia. Arménská apoštolská církev, která vznikla v těchto raných letech, stále existuje, stále používá vlastní liturgii a stále se považuje za nejstarší národní církev v křesťanstvu. [2] Katedrála Ečmiadzin, duchovní centrum arménského křesťanství, byla poprvé postavena kolem roku 303 n. l. na místě, kde měl Řehoř podle svých slov vidění Krista ukazujícího na zem. UNESCO ji v roce 2000 zapsalo na seznam světového dědictví spolu s okolními kostely a ruinami Zvartnots. [4] Jde o jednu z nejstarších katedrál na Zemi, která je stále pravidelně využívána.
Abeceda, která zachránila jazyk
Arménie dostala svou abecedu zhruba sto let po náboženství, a obojí spolu úzce souvisí. V roce 405 n. l. navrhl mnich a učenec jménem Mesrop Maštoc písemný systém od základu – specificky proto, aby bylo možné přeložit Bibli a církevní liturgii do arménštiny. [2] Pracoval pod církevní záštitou, v zemi čerstvě obrácené ke křesťanství, obklopené řeckým, syrským a perským písmem, a rozhodl, že žádné z nich se nehodí.
Tak vytvořil nové. Původně šestatřicet písmen, ve středověku přibyla dvě další – celkem osmatřicet. [2] Nepoužívá ho žádný jiný jazyk. Neznalému oku připomíná pečlivý kříženec klínopisu a strojopisného fontu – s sebejistými svislými tahy a úhledně zahnutými liniemi. Pro Armény je to důvod, proč jejich jazyk přežil tisíc let jako menšinový jazyk uvnitř perských, byzantských, arabských, mongolských, osmanských a ruských říší. Abeceda zachovala jazyk. Jazyk zachoval lid.
Hora Ararat – hned za hranicí
Otevřete arménský pas, podívejte se na jakékoli oficiální pečeť, projděte kolem libovolného suvenýrového obchodu v Jerevanu – a uvidíte horu Ararat. Dvouvrcholová hora je symbolem národa, místem, kde podle Geneze spočinula Noemova archa, a dominantním prvkem na jižním horizontu hlavního města. [2]
Jenže hora Ararat se nenachází v Arménii. Sto let se tam nenachází. Ararat leží ve východním Turecku, na druhé straně zavřené hranice, vzdálený v přímé linii jen pár desítek kilometrů od Jerevanu. Za jasného dne ho z města zřetelně vidíte – tyčí se nad rovinou jako nedokončená věta. Přesto ho země umísťuje na svůj znak. Když si Sovětský svaz stěžoval, že Arménie nemůže dávat cizí horu na svůj znak, arménští úředníci prý odpověděli, že na sovětské vlajce je měsíc – a Sověti přece vlastníky Měsíce nejsou. [2]
Meruňky, granátová jablka a Churchillův koňak
Meruňka je s Arménií tak úzce spjata, že ji botanici kdysi klasifikovali jako Prunus armeniaca – „arménská švestka". Je národním ovocem, barvou jednoho ze tří pruhů vlajky (oficálně se nazývá „meruňkově oranžová") a dřevem, z nějž se vyrábí duduk – jemně znějící třtinový nástroj, který UNESCO v roce 2008 zapsalo na seznam Nehmotného kulturního dědictví lidstva. [5] Pokud jste někdy slyšeli pronikavý dřevěný dechový zvuk v soundtracku k filmu „Gladiátor" nebo „Poslední pokušení Krista" – byl to duduk.
Granátové jablko je rovněž všude: v kobercích, malbách, šperky, na svatbách. Obě ovoce se objevují v kuchyni, často v jednom jídle. Ale mezinárodně nejslavnější arménský produkt přichází v lahvi. Arménský koňak, destilovaný v Jerevanské konjakárně od roku 1887, byl proslulým oblíbencem Winstona Churchilla, který ho prý za válečných let vypil láhev denně a Stalin mu posílal celé bedny. [2] Místní vám s nemalou hrdostí poví, že právě tento koňak udržoval spojence v soustředění.
Diaspora větší než sama vlast
V Arménii žije přibližně 2,8 milionu lidí. Kdesi jinde žije mezi 7 a 10 miliony Arménů. [2] Přesné číslo závisí na tom, kdo počítá, ale trojnásobně i více přesahuje domácí obyvatelstvo – a děje se tak již více než sto let.
Většina této diaspory se váže k jediné události: genocidě v roce 1915, při níž bylo v pozdním osmanském období zabito odhadem 1,5 milionu Arménů. [2] Přeživší se rozptýlili. Dnes existují velké arménské komunity v Rusku, Spojených státech, Francii, Libanonu, Sýrii a Argentině a menší komunit téměř všude jinde. Kardashianovi jsou Arméni. System of a Down také. Cher je z otcovy strany napůl Arménka. Diaspora udělala mnoho pro to, aby země zůstávala v celosvětovém povědomí, a posílá peníze domů: remitence každoročně tvoří významnou část arménského HDP. [3]
Jerevan, hlavní město, je starší než Řím. Byl založen v roce 782 př. n. l. jako urartyická pevnost Erebuni, čímž je o 29 let starší než město, které vybudovali Římané. [2] Hlavní město starší než Řím, v zemi starší než polovina abecedy v současném použití, s obyvatelstvem rozptýleným po šesti kontinentech a horou na pasu, kterou právně nevlastní. Na místo velikosti Marylandu se toho tam hodně děje.
Často kladené otázky
Čím je Arménie nejznámější?
Arménie je nejznámější tím, že se stala prvním státem na světě, který v roce 301 n. l. přijal křesťanství jako státní náboženství. Je také známá svou unikátní 38písmennou abecedou, horou Ararat jako národním symbolem, meruňkami a granátovými jablky, dudukem a celosvětově rozptýlenou diasporou, která počtem převyšuje domácí obyvatelstvo.
Kde leží Arménie?
Arménie je vnitrozemský stát v Jižním Kavkazu, hraničící na západě s Tureckem, na severu s Gruzií, na východě s Ázerbájdžánem a na jihu s Íránem. Hlavní město Jerevan leží na řece Hrazdan a z jihu je za tureckou hranicí vidět hora Ararat.
Jakým jazykem mluví Arméni?
Úředním jazykem je arménština, indoevropský jazyk tvořící vlastní větev jazykové rodiny. Používá unikátní 38písmennou abecedu, kterou v roce 405 n. l. vytvořil Mesrop Maštoc. Jako druhé jazyky se hojně používají ruština a angličtina, a mnozí starší Arméni vyrůstali bilingvně v době Sovětského svazu.
Jak je Jerevan starý?
Jerevan byl založen v roce 782 př. n. l. jako urartyická pevnost Erebuni, čímž je jedním z nejstarších nepřetržitě osídlených hlavních měst světa. Je o 29 let starší než Řím a předchází mnoha evropským hlavním městům o více než tisíciletí.
Jaké je náboženství v Arménii?
Arménie je drtivě křesťanskou zemí. Přibližně 92 % obyvatel patří k Arménské apoštolské církvi, orientálně ortodoxní církvi vzniklé na počátku 4. století. Je jednou z nejstarších národních církví v křesťanstvu a používá vlastní liturgii a kalendář.